Co je to glutaman sodný?

Co je to tedy ten glutaman?   

Glutamát sodný (rovněž označovaný jako glutaman sodný či E 621) je sodná sůl kyseliny glutamové, jedné z přirozených aminokyselin tvořících bílkoviny obsažené ve všech živých organismech. Pokud se glutamát vyskytuje volně, tj. nevázaný do bílkovin, uděluje potravině výraznější chuť. Přirozeně se vyskytuje v houbách, zralých rajčatech, některých sýrech, uleželém mase a v mořské řase Laminaria japonica, kterou japonští kuchaři používají již od 5. století k dochucování pokrmů. Je to jedna z nejpoužívanějších přídatných látek pro její schopnost zvýraznění chuti. Použití látky je: pro ochucení mražených masných, drůbežích, zeleninových a dalších výrobcích, instantních polévkách, směsích koření, hotových jídlech, sojové omáčky a mnoha dalších. Tato látka je často uváděna jako kořenící přísada.

Je glutaman škodlivý?

V 80. letech byly uskutečněny rozsáhlé studie pod záštitou Světové zdravotnické organizace (WHO) a Světové organizace pro zemědělství (FAO), které nepotvrdily negativní vliv glutamátu sodného na lidské zdraví, a proto ani nestanovily bezpečnou horní hranici denní dávky jeho příjmu v potravě. Bylo publikováno, že zcela bezproblémová hranice je 120 mg/kg hmotnosti člověka (mimo přirozený přísun v neupravených potravinách). Odpůrci glutamátu však argumentují, že i tyto studie byly ovlivněny lobby výrobců tohoto ochucovadla. Zajímavé je i to, že v roce 2000 byl objeven specifický chuťový receptor pro glutamát. To znamená, že kromě základních čtyř chutí – sladké, hořké, slané a kyselé – rozeznáváme i pátou, označovanou umami, kterou vyvolává právě glutamát. V ČR je používání glutamanu sodného povoleno v omezeném množství ke všem potravinám s výjimkou nealkonápojů. V USA je používání látky povoleno.

V minulosti panovaly obavy z nežádoucích účinků glutamanu sodného na lidský organismus. Bylo administrativně omezováno jeho používání ve veřejném stravování i při výrobě hotových potravin. Byl zakázán v potravinách určených pro děti do tří let.

Byly popsány projevy častějšího užívání: zejména může vyvolat zvracení, zadržování vody v těle, ztuhlé svaly, bušení srdce, závratě, bolesti hlavy a studený pot, zejména u citlivějších osob. Protože se vyskytovaly zejména při požití čínských jídel, dostaly v USA označení syndrom čínské restaurace (angl. CRS, Chinese Restaurant Syndrome). Tyto příznaky popsal v roce 1968 v časopise New England Journal of Medicine Robert Ho Man Kwok a podle něho jsou nazývány také Kwokova nemoc. Někteří oponenti užívání glutamátu v kulinářství upozorňovali na možnou souvislost s diabetes či s Alzheimerovou nemocí.

Vědci z univerzity v německém Kielu prováděli studii na laboratorních krysách a zjistili, že glutaman potlačuje hormony odpovědné za spalování tuků. Tím vyvolal u zvířat zvýšenou žravost a obezitu.

Jak se dostal do Evropy?

Až do druhé světové války se používal pouze v asijských zemích, pak si američtí vojáci oblíbili chuť japonských konzerv, a tak se dostal glutamát do světa.

Jak se vyrábí?

Průmyslově se čistý glutamát sodný nejčastěji vyrábí z hydrolyzátu kvasinek, pěstovaných na substrátech obsahujících škrob (zejména brambory, mouka, cukrová řepa, melasa apod.). Získaná směs aminokyselin se dělí a čistá kyselina L-glutamová se částečně neutralizuje hydroxidem sodným takto:

HOOC-CH(NH2)-CH2-CH2-COOH + NaOH → HOOC-CH(NH2)-CH2-CH2-COONa + H2O

Používat či nepoužívat?

Je to asi jako se vším -  používat s mírou. Pokud míváte po glutamanu smíšené pocity, vynechte jej. Pokud Vám to žádné problémy nepřináší, nepřehánějte to. Je však bezesporu, že jídla s glutamanem jsou chutnější. Ale úplný závěr si každý musí udělat sám….