Co je to soja?

Odkud se soja vzala? 

Soja pochází ze sojových bobů, které se tvoří na rostlině s latinským názvem Glycine max a řadíme ji mezi zeleninu – luštěniny. Byla poprvé vyšlechtěna v Číně před více jak 4000 lety. Získávají se z ní sojové boby a pěstuje se hlavně kvůli olejové a proteinové složce. Velká část úrody je zpracována právě na rostlinný olej a zbytky jsou využívány jako krmivo pro zvířata. Sojový protein je považován za plnohodnotnou bílkovinu, protože obsahuje i esenciální aminokyseliny (ty, které si tělo nedokáže samo vyprodukovat, a musíme je tak přijímat v potravě). Dnes se soja kromě Číny pěstuje hlavně v Severní a Jižní Americe. Největšími producenty jsou: USA, Brazílie, Austrálie, Argentina a Čína.

Co obsahuje?

Soja obsahuje všechny esenciální aminokyseliny, minerální látky jako je například fosfor, draslík, hořčík, vápník, železo a zinek. V neposlední řadě obsahuje pro tělo potřebné vitamíny A, B, D a E. Sójové boby jsou pravděpodobně nejbohatším zdrojem proteinů, vitaminů a minerálů, jaký v rostlinné říši existuje. Obsahují i cenné fytochemikálie. Jsou velmi výživné a mají neobyčejnou schopnost chránit nás před nemocemi, což je patrné z jejich složení.

Soja je luštěnina obsahující asi 35 až 38% bílkovin, což je mimochodem mnohem více, než kolik se nachází ve vejcích (12 %) či mase (20 %). U rostlinné bílkoviny je stravitelnost  stoprocentně porovnatelná se stravitelností bílkovin z masa a mléka. Hodnota bílkoviny se blíží hodnotě bílkoviny hovězího masa. (Při součtu chemického skóre PDCAAS  (Protein Digestibility Corrected Amino Acid Score).

Co říkají vědci?

Vědci zjistili, že u Japonek, Číňanek a Korejek je velmi nízký výskyt karcinomu prsu. Obecně také platí, že jak ženy, tak muži na Dálném východě téměř vůbec netrpí nemocemi reprodukční soustavy a mají nižší obsah cholesterolu v krvi. Tento fakt není zapříčiněn genetickými ani rasovými faktory, nýbrž životním stylem, zejména pak stravou. Je známou skutečností, že lidé žijící na Dálném východě získávají velkou část proteinů z luštěnin, např. ze sóji, a v menší míře z ryb; hovězí nebo vepřové maso téměř nekonzumují.

Ukázalo se, že v sóji obsažený genistein chrání před trombózou, zabraňuje tvorbě trombinu (katalyzátoru v koagulační kaskádě) a snižuje přilnavost krevních destiček. Nejvážnějším následkem arteriosklerózy je vznik trombu neboli krevní sraženiny v cévě. Trombóza koronárních arterií vede k infarktu myokardu a trombóza cerebrálních arterií způsobuje mozkovou mrtvici. Izoflavony tvoří nejvýznamnější nevýživnou složku sóji, která má výrazné léčivé vlastnosti. Jsou to tzv. fytoestrogeny (ženské rostlinné hormony), jež působí podobně jako estrogen, ale bez vedlejších účinků. Nejdůležitější z nich jsou genistein (objevený v roce 1987) a daidzein. Není dosud přesně zjištěno, jaké množství izoflavonů se v sóji nachází. Zatímco někteří odborníci se domnívají, že 100 g sójových výrobků tělu poskytuje 100 až 200 mg, jiní jsou při určování množství daleko střízlivější. Jisté ale je, že sójový olej ani dětská sójová výživa tyto látky neobsahují.